Štrasburk

Přehled zpráv z lokality "Štrasburk". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Ilustrační fotografie zdroj:istock.com

Novou Evropskou komisi Ursuly von der Leyenové schválil Evropský parlament
Štrasburk (Francie) 27. listopadu (ČTK) - Novou Evropskou komisi vedenou Ursulou von der Leyenovou dnes schválil Evropský parlament a unijní exekutiva se tak od 1. prosince může ujmout svých povinností. Většina českých europoslanců novou Evropskou komisi nepodpořila
Štrasburk 27. listopadu (zpravodajka ČTK) - Většina českých europoslanců novou Evropskou komisi při dnešním hlasování Evropského parlamentu nepodpořila. Pro unijní exekutivu pod vedením Ursuly von der Leyenové hlasovalo osm českých zástupců, proti jich bylo 11. Johanssonová je přesvědčena, že se Bulharsko a Rumunsko plně připojí k Schengenu
Štrasburk 26. listopadu (zpravodajka ČTK) - Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová je přesvědčena, že Bulharsko a Rumunsko se již od 1. ledna příštího roku stanou plnohodnotnými členy schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Ukrajinu je třeba podporovat na cestě do EU zaznělo na plénu EP
Štrasburk 26. listopadu (zvláštní zpravodajka ČTK) - Ukrajinu, která nadále čelí ruské agresi, je třeba podporovat na cestě do Evropské unie, nepolevovat v sankcích proti Rusku a nadále poskytovat Kyjevu prostředky potřebné k jeho obraně, zaznělo dnes na plénu Evropského parlamentu (EP) v rozpravě věnované podpoře Ukrajiny a kritice ruské spolupráce s KLDR. Krize autoprůmyslu: Vondra kritizuje Green Deal, Farský chce levné elektromobily
Štrasburk/Brusel 8. října (zpravodajky ČTK) - Automobilový průmysl v Evropské unii je v krizi, shodli se v dnešní debatě v Evropském parlamentu europoslanci napříč všemi stranami a politickými skupinami. Eurokomisaře čekají slyšení v EP, v minulosti vždy alespoň jeden neuspěl
Štrasburk 18. září (zpravodajka ČTK) - Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila složení nové komise, členové takzvaného kolegia by se už dnes odpoledne měli poprvé setkat a vzájemně seznámit na schůzce v Bruselu, potvrdil mluvčí EK Eric Mamer. Čeští europoslanci považují Síkelovo portfolio v EK za úspěch i zklamání
Štrasburk 17. září (zpravodajové ČTK) - Spokojenost i zklamání dávají ve Štrasburku najevo čeští europoslanci poté, co dnes šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová oznámila, že českému zástupci Jozefu Síkelovi hodlá v nové Evropské komisi svěřit problematiku mezinárodního partnerství a rozvojové pomoci. Česko může získat dvě pozice ve vedení výborů v EP, rozhodne se v úterý
Štrasburk 19. července (zpravodajka ČTK) - Čeští europoslanci by v novém Evropském parlamentu mohli zastávat dvě vysoké pozice ve výborech. Veronika Vrecionová (ODS, ECR) by se mohla stát předsedkyní vlivného výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP) bude nejspíš místopředsedou výboru pro hospodářství a měnu (ECON), kterým byl již dříve. Jourová: Program komise odráží podněty voličů, kteří chtějí snížení byrokracie
Štrasburk 18. července (zpravodajky ČTK) - V programu Evropské komise (EK) na příštích pět let se podle české eurokomisařky Věry Jourové odrazily podněty voličů, zejména pokud jde o zlepšení situace malých a středních podniků, snížení byrokracie, boj proti chudobě, ale i dostupnost bydlení. Evropský parlament potvrdil Ursulu von der Leyenovou v čele Evropské komise
Štrasburk (Francie) 18. července (zpravodajky ČTK) - Evropský parlament dnes v tajné volbě potvrdil Ursulu von der Leyenovou ve funkci předsedkyně Evropské komise na další pětileté období. Německá politička získala 401 hlasů, oznámila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Šéfka EK se v projevu pokusila zohlednit obavy většiny frakcí v europarlamentu
Štrasburk 18. července (zpravodajky ČTK) - Dosavadní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová se před dnešním hlasováním Evropského parlamentu o jejím setrvání ve funkci pokusila v projevu zohlednit obavy jednotlivých politických frakcí a získat tak na svou stranu dostatečný počet europoslanců.

Česko nedostatečně vyšetřilo údajné sexuální napadení ženy knězem, rozhodl EHCR

Štrasburk 20. června (ČTK) - Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku dnes přiřkl nárok na odškodnění ve výši 25.000 eur a 1000 eur jako kompenzaci za právní výlohy (celkem 647.490 korun) Češce, kterou údajně sexuálně napadl a znásilnil její kněz, který byl současně jejím učitelem na teologické fakultě. České orgány činné v trestním řízení podle ECHR usoudily, že knězovo jednání bylo nemorální, ale nikoliv trestným činem, jelikož dotyčná se fyzicky nebránila. ECHR však míní, že úřady porušily články 3. a 8. Evropské úmluvy o lidských právech, když nedostatečně prošetřily, že žena mohla mít vzhledem ke knězovu postavení důvody, proč sex s ním explicitně neodmítla. Rozhodnutí ECHR jsou pro Česko právně závazná. V tomto případě má stát tři měsíce na vyplacení škody ženě, která je v rozhodnutí jmenována pouze jako "paní Z.". Články 3. a 8. úmluvy o lidských právech se týkají mimo jiné nelidského a ponižujícího zacházení a ochrany soukromí; že pod ně spadají i sexuální napadení stanovil ECHR v jiném případu už v roce 2004. Státy úmluvy mají podle soudu povinnost prošetřit, že na oběti nebylo spácháno znásilnění i v případě, že se oběť sexuálnímu aktu fyzicky nebránila, ale například právě kvůli mocenskému postavení útočníka mohla mít strach se bránit. Paní Z. se narodila v roce 1981 a nyní žije ve Volyni, stojí rozhodnutí ECHR. V 90. letech se setkala s knězem, který ji ještě jako nezletilou osahával. Incidenty podle vyšetřování z roku 2019 patrně byly sexuálním zneužíváním, jeho pachatel však kvůli promlčecí lhůtě nikdy stíhán nebyl. V roce 2003 nastoupila žena na blíže neurčenou teologickou fakultu v Praze, kde se setkala s jiným knězem s iniciálami V. K. - muž vedl některé z jejích přednášek, později vedl její diplomovou práci a podle prohlášení, která žena podala k českému Ústavnímu soudu, se stal díky své "teologické erudici" i jejím duchovním rádcem a zpovědníkem. Paní Z. se V. K. svěřila se svou zkušeností s údajným sexuálním zneužíváním z 90. let jiným knězem. V. K. ji nabídl "pomoc, která měla spočívat v obnažování..., chvále a dotýkaní se jejího těla, později sám učitel vyžadoval vzájemné dotyky." "V roce 2008 navštívil vyučující stěžovatelku pod záminkou duchovního rozhovoru, požadoval však pohlavní styk," stojí v kartě případu Ústavního soudu. Žena se podle svých slov cítila paralyzována a své negativní pocity vyjádřila až později. V. K. slíbil, že jeho jednání se už nebude opakovat, přesto se tak stalo znovu v roce 2009, kdy žena měla vážné zdravotní obtíže, zemřel jí otec a snažila se změnit vedoucího své diplomové práce, kterým byl stále V. K. Později téhož roku se paní Z. obrátila na příslušný církevní orgán, který V. K,. nařídil, aby rezignoval na své funkce na fakultě, odjel na misi do Středoafrické republiky a poté přesídlil do kláštera v Itálii, kde žije dodnes poté, co církev zamítla jeho žádosti o návrat do Česka, uvádí ECHR. Česká policie V. K. kontaktovala v květnu 2020, kvůli pandemii covidu-19 však pouze emailem a telefonicky. Muž uznal, že jeho chování bylo morálně špatné a paní Z. se omluvil, podle své výpovědi už při setkání v roce 2016 a poté ve dvou dopisech, které jí napsal v roce 2019. Policie případ uzavřela v červnu roku 2020 s tím, že jednání V. K. nenaplňuje podstatu znásilnění; mohlo by jít o sexuální nátlak, ten byl však definován v českém právním řádu až v roce 2010 a na případ paní Z. se tak nevztahoval. Paní Z. s postojem, který sdílelo i Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 5, nesouhlasila a případ si našel cestu až k Ústavnímu soudu. Ten ve svém rozhodnutí uvedl, že "ne každé neetické či společensky nepřijatelné jednání je trestným činem a podléhá kontrole obecných soudů, které jediné rozhodují o vině a trestu za trestné činy". "Ústavní soud rozumí stěžovatelce, kterou zklamala osoba, jíž důvěřovala, a namísto slíbené pomoci s řešením v té době existujících problémů spektrum problému rozšířila; stěžovatelka ztratila důvěru v někoho, komu se svěřila se svými niternými pocity, byla tím zpochybněna její víra i víra v sebe sama, což mělo dopad na její psychiku," stojí v rozhodnutí z roku 2021. Podle ECHR mají však národní úřady povinnost "kriminalizovat a účinně potlačit veškeré nekonsenzuální sexuální činy, včetně těch, kdy oběť neprojeví fyzický odpor". Štrasburský soud dnes nerozhodl o tom, zda se V. K. dopustil sexuálního zločinu, či nikoliv, ale usnesl se, že české úřady nedostatečně prošetřily různé faktory, které učinily paní Z. zranitelnou, konkrétně její chatrné zdraví, smrt jejího otce i vztah závislosti a podřízenosti vůči V. K. Česká policie se podle ECHR spokojila pouze s písemným vyjádřením V. K., nepokusila se ho vyslechnout při jeho návštěvách Česka, stejně jako se nesnažila identifikovat další jeho "duchovní dcery", které by mohly vypovědět o vztahu s ním, ani se nesnažila získat informace, které nashromáždily církevní úřady. Rozhodnutí vůči ČR vydal sedmičlenný soudní senát, v němž zasedala i česká soudkyně Kateřina Šimáčková. vdv jd

Pět let v EP poznamenaly válka na Ukrajině i covid, míní čeští europoslanci
Štrasburk 26. dubna (zpravodajky ČTK) - Ruská invaze na Ukrajinu i pandemie covidu-19 zásadně poznamenaly uplynulých pět let v Evropském parlamentu, instituce však v těchto výzvách obstála, shoduje se řada českých europoslanců. Poslední volební období EP bylo rekordní, poslanci schválili na 450 norem
Štrasburk 25. dubna (zpravodajka ČTK) - Poslední volební období Evropského parlamentu, které začalo v červenci 2019, bylo v mnoha směrech rekordní a náročné. Celkem europoslanci až do posledního plenárního zasedání schválili 359 legislativních spisů. V prvních letech po vstupu do EU mělo Česko na víc, říká Pavel Telička
Štrasburk 24. dubna (zpravodajka ČTK) - V prvních letech po vstupu do Evropské unie mělo Česko na víc, potenciál ale nenaplnilo. V rozhovoru s českými novináři ve Štrasburku to dnes uvedl někdejší hlavní český vyjednavač vstupu do EU Pavel Telička. Europoslanci schválili přísnější pravidla boje s praním špinavých peněz
Štrasburk 24. dubna (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes schválili přísnější pravidla boje proti praní špinavých peněz a proti financování terorismu. Mimo jiné stanovují maximální limit platby v hotovosti v celé EU ve výši 10.000 eur (zhruba 252.000 korun). Europoslanci schválili reformu rozpočtových a dluhových pravidel EU
Štrasburk 23. dubna (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes schválili reformu rozpočtových a dluhových pravidel evropského bloku. Podle nových fiskálních pravidel by členské státy měly provádět národní reformy, pracovat na snižování dluhu a být vstřícnější k investicím. Štrasburský soud uznal, že švýcarská vláda dělá málo proti změně klimatu
Štrasburk 9. dubna (ČTK) - Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dnes dal za pravdu skupině starších švýcarských žen, které žalovaly švýcarskou vládu kvůli nedostatečnému úsilí v boji proti globálnímu oteplování. Europoslanci schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence
Štrasburk/Brusel 13. března (zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes schválili nová pravidla pro fungování umělé inteligence. Akt o umělé inteligenci je podle expertů prvním svého druhu na světě a mohl by ovlivnit podobné normy také v zemích mimo Evropskou unii. Novináři v Evropě čelí žalobám i sledování, uvádí zpráva platformy Rady Evropy
Štrasburk (Francie) 5. března (ČTK) - Evropské novináře a média ohrožuje zejména použití špionážních počítačových programů a soudní tahanice s cílem ztížit jejich investigativní práci. Ve své výroční zprávě to uvádí platforma Rady Evropy na ochranu žurnalistiky. Česko musí zlepšit prevenci korupce ve státní správě, uvádí skupina Rady Evropy
Štrasburk (Francie) 4. března (ČTK) - Česká republika by měla přijmout rozhodná opatření k prevenci korupce mezi zákonodárci, soudci a státními zástupci. Vyplývá to z hodnoticí zprávy protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO). Návrhy aspoň jednou schválené Evropským parlamentem po volbách neskončí
Štrasburk 7. února (zvláštní zpravodaj ČTK) - Legislativní návrhy, jejichž konečnou podobu se nepodaří v Evropském parlamentu schválit do konce volebního období v červnu, nebudou muset znovu začít legislativní proces. Europoslanci pravděpodobně vyzvou členské země k větší podpoře Ukrajiny
Štrasburk 16. ledna (ČTK) - Poslance Evropského parlamentu dnes čeká téměř hodinu a půl dlouhá debata o vojenské podpoře Ukrajiny. O rezoluci ve věci parlament hlasovat nebude, očekává se však, že poslanci budou apelovat na členské státy, aby poskytli Ukrajině více pomoci v době, kdy politické neshody v americkém Kongresu blokují vojenské dodávky z druhé strany oceánu a ruská armáda intenzivněji opotřebovává ukrajinskou protivzdušnou obranu a denně pálí více než trojnásobek dělostřeleckých granátů než země, kterou se snaží dobýt. Evropský parlament a členské státy EU se shodly na reformě trhu s elektřinou
Štrasburk/Praha 14. prosince (ČTK) - Vyjednavači Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, která zastupuje členské státy EU, se shodli na návrhu reformy trhu s elektřinou. Rada to dnes brzy ráno oznámila v tiskové zprávě. Pád dvou amerických bank má v EU jen omezený dopad, řekla eurokomisařka
Štrasburk 15. března (zvláštní zpravodaj ČTK) - Pád dvou amerických bank má na Evropskou unii jen omezený dopad, řekla dnes europoslancům ve Štrasburku eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová. Prioritou europoslanců pro příští summit EU je konkurenceschopnost hospodářství
Štrasburk 15. března (zvláštní zpravodaj ČTK) - Europoslanci, ale i Evropská komise od summitu prezidentů a premiérů Evropské unie očekávají především řešení konkurenceschopnosti unijního hospodářství ve světle zelené transformace a hospodářských vztahů s Čínou a Spojenými státy.

Evropský parlament uznal hladomor z 30. let na Ukrajině za genocidu

Štrasburk 15. prosince (zvláštní zpravodajka ČTK) - Europoslanci dnes uznali hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim, za genocidu. Pro rezoluci se vyslovila převážná většina ze 705 členů Evropského parlamentu, podle kterých se Rusko 90 let od konce událostí, které si vyžádaly miliony životů, na Ukrajině znovu dopouští hrůzných činů. Europoslanci v rezoluci znovu odsoudili současnou ruskou agresi vůči Ukrajině včetně ruských úderů na energetickou infrastrukturu, které začaly na podzim. Paralely mezi hladomorem z 30. let a současným konfliktem vidí také v celosvětové potravinové krizi způsobené blokádou černomořských přístavů a "ruském drancování ukrajinských obilných zásob". Pro rezoluci se vyslovilo 507 poslanců, proti jich bylo 12, dalších 17 se zdrželo hlasování. Při takzvaném holodomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika sovětského režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu. Evropský parlament dnes vyzval země a organizace, aby následovaly jeho příkladu a holodomor rovněž označily za genocidu. Na konci listopadu tak učinil například německý parlament. nim jrm

Muzeum ve Štrasburku vystavuje obrazy ukradené nacisty, hledá původní majitele
Štrasburk (Francie) 29. října (ČTK) - Muzeum ve Štrasburku na východě Francie vystavuje 27 obrazů a dalších děl, která během druhé světové války odcizili nacisté. Muzeum se touto cestou snaží najít původní majitele cenných výtvarných děl nebo jejich dědice, napsala dnes agentura AFP. Evropský parlament podpořil myšlenku tribunálu, který by soudil Rusy za agresi
Štrasburk 6. října (ČTK) - Evropský parlament dnes v usnesení vyzval ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který by soudil ruského prezidenta Vladimira Putina a další činitele za zločin agrese proti Ukrajině. Současná krize si žádá změnu systému, míní šéfka EK, vyzdvihla potenciál vodíku
Štrasburk/Brusel 14. září (zpravodaj ČTK) - Evropská unie musí za současné energetické krize usilovat o "změnu paradigmatu", nikoli pouze o rychlou náplast na palčivé problémy, řekla dnes v projevu v Evropském parlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropský parlament vyslechl Fialu a schválil zelené označení pro jádro a plyn
Štrasburk 6. července (zpravodajové ČTK) - Český premiér Petr Fiala dnes vystoupil na plénu Evropského parlamentu (EP), aby poslance informoval o plánech své vlády pro české předsednictví v Radě Evropské unie a ujistil je o snaze hledat společná řešení problémů plynoucích z války na Ukrajině.

MĚSTA NAJÍT